GPS modul GY-NEO6MV2 – první pokus s určováním polohy

GPS modul GY-NEO6MV2 je malý a levný modul pro příjem GPS signálu. Na první pohled vypadá nenápadně, ale umí z družic zjistit polohu, čas, rychlost, výšku a další údaje. Pro bastlení s Arduinem je to zajímavý modul hlavně proto, že komunikuje obyčejnou sériovou linkou, takže k prvnímu pokusu stačí jen pár vodičů a jednoduchý program.

Na modulu je použitý přijímač u-blox NEO-6M. Podle dokumentace jde o 50kanálový GPS přijímač pro signál GPS L1, podporuje také SBAS systémy jako WAAS, EGNOS a MSAS. Běžná přesnost polohy je uváděná kolem 2,5 m CEP, maximální obnovovací frekvence u NEO-6M je 5 Hz a výchozí nastavení bývá 1 Hz. Komunikace probíhá přes UART a modul umí posílat textová NMEA data i binární UBX protokol.

GPS modul s anténou
Pokračování textu GPS modul GY-NEO6MV2 – první pokus s určováním polohy

Měření radiace banánů pomocí Radiacode 102

Když se řekne radioaktivní potravina, většina lidí si představí něco hodně nebezpečného. Jenže radioaktivita je úplně běžnou součástí přírody. Malé množství přirozeně radioaktivních prvků najdeme v půdě, kamenech, stavebních materiálech, ve vzduchu a dokonce i v jídle.

Asi nejznámějším příkladem jsou banány. Ne proto, že by byly nějak nebezpečné, ale protože obsahují hodně draslíku. A malá část přírodního draslíku je radioaktivní izotop draslík-40, tedy K-40. Podle EPA odpovídá snědení jednoho banánu přibližně dávce 0,1 µSv, což je opravdu velmi malé množství.

V tomhle článku se tedy nebudu snažit dokázat, že jsou banány nebezpečné. Právě naopak. Zkusím pomocí Radiacode 102 ukázat, že i obyčejný banán opravdu obsahuje měřitelný přírodní radionuklid, ale zároveň je jeho aktivita velmi malá.

Pokračování textu Měření radiace banánů pomocí Radiacode 102

BME280 – měření teploty, vlhkosti a tlaku pomocí Arduina

Dnes se podíváme na senzor BME280, který v jednom malém čidle zvládne měřit teplotu a vlhkost vzduchu a atmosférický tlak. Na první pohled vypadá jako obyčejné teplotní čidlo, ale díky měření tlaku se dá použít i jako jednoduchý základ domácí meteostanice.

Použil jsem kabelovou verzi od LaskaKitu, kde je senzor umístěný v pouzdře s držákem a připojený metrovým kabelem. To je praktické hlavně proto, že se čidlo nemusí nacházet přímo u Arduina nebo jiného mikrokontroléru, kde by ho mohlo ovlivňovat teplo z elektroniky. Modul komunikuje přes I2C sběrnici a podle prodejce zvládá napájení 3,3 až 5 V.

Pokračování textu BME280 – měření teploty, vlhkosti a tlaku pomocí Arduina

Ochladí zmrzlá lahev vody místnost?

Při poslední vlně veder se na internetu objevila spoustu nápadů, jak si doma udělat alespoň trochu chladněji. Jeden z nejčastějších byl jednoduchý: postavit do místnosti lahev se zmrzlou vodou a nechat ji ochlazovat vzduch.

Jenže místo dohadů, jestli to funguje, nebo nefunguje, je nejlepší to prostě změřit. Na test jsem použil pět teplotních čidel DS18B20, která jsem rozmístil v pravidelných intervalech od středu místnosti. Právě doprostřed jsem potom umístil lahev se zmrzlou vodou.

Pak už zbývalo jen nechat fyziku pracovat a průběžně zaznamenávat data.

ilustrační obrázek
Pokračování textu Ochladí zmrzlá lahev vody místnost?

Radioaktivní dinosauři v Dinosauria Museum Prague

Tentokrát jsme se vypravili do Dinosauria Museum Prague. Radiacode jsem měl samozřejmě opět v kapse, ale po předchozích zkušenostech jsem si tentokrát nedělal příliš velké naděje. Čekal jsem hlavně pěkný výlet za dinosaury a minerály.

Muzeum jsem si nejprve v klidu prošel a Radiacode po celou dobu mlčel. Nic se nedělo ani u rozsáhlé sbírky minerálů, kde jsem začal trochu doufat, že narazím třeba na smolinec nebo jinou radioaktivní rudu.

Až u jednoho z posledních dinosauřích exponátů poblíž východu se alarm konečně rozezněl.

Kostry mosasauridů
Pokračování textu Radioaktivní dinosauři v Dinosauria Museum Prague

Časosběrná kamera s ESP32

U různých pokusů a projektů se mi občas hodí udělat časosběrné video. Může jít o růst krystalů, stavbu nějakého zařízení, schnutí, pohyb počasí za oknem nebo prostě jen záznam delšího děje zrychlený do krátkého videa. Mobil nebo běžná kamera to samozřejmě zvládne také, ale chtěl jsem si postavit malé samostatné zařízení, které jen nastavím, zapnu a nechám fotit.

Jako základ jsem použil modul AI-Thinker ESP32-CAM s kamerou OV2640 a slotem pro microSD kartu. Výhoda je jednoduchost. Modul umí fotit do JPG, ukládat snímky na kartu a zároveň má Wi-Fi, takže se dá pohodlně nastavit přes webové rozhraní.

Pokračování textu Časosběrná kamera s ESP32

Radioaktivní palubní desky v Leteckém muzeu Kbely

Do Leteckého muzea Kbely jsme vyrazili hlavně kvůli letadlům. Radiacode jsem si ale samozřejmě vzal s sebou, protože ve starých letadlech se mohou nacházet přístroje se svíticími ciferníky a ručičkami. Doufal jsem proto, že se mi během prohlídky podaří objevit alespoň mírně zvýšenou radioaktivitu.

Prošli jsme si celé muzeum, jeden hangár za druhým, ale Radiacode celou dobu mlčel. Kontroloval jsem okolí starších letadel, motorů i vystavených přístrojů, nikde v běžném dosahu se však nic zajímavého neobjevilo.

Postupně jsem se smířil s tím, že tentokrát žádný radiační úlovek nebude. Nakonec jsme ale došli do posledního hangáru, kde bylo ve vitríně vystaveno několik samostatných přístrojových desek. A právě tam se Radiacode konečně ozval.

Kosmická loď Sojuz vystavená v Leteckém muzeu Kbely
Pokračování textu Radioaktivní palubní desky v Leteckém muzeu Kbely

Měření vzdálenosti s Arduinem: ultrazvukový dálkoměr HC-SR04

Modulů pro Arduino existuje spousta. Některé měří teplotu, jiné světlo, napětí, proud nebo třeba vlhkost. Tentokrát se podíváme na jeden z nejznámějších modulů pro měření vzdálenosti – ultrazvukový dálkoměr HC-SR04.
Na první pohled ho pozná snad každý. Má dvě kulatá „očka“, díky kterým vypadá trochu jako malý robot nebo obličej. Ve skutečnosti jde o vysílač a přijímač ultrazvuku. Modul vyšle krátký zvukový impuls, počká na jeho odraz od překážky a podle času návratu spočítá vzdálenost.
Je to jednoduchý, levný a pro začátečníky hodně vděčný modul. Dá se na něm pěkně ukázat nejen měření vzdálenosti, ale i to, že reálný svět není tak dokonalý jako příklady v učebnici. Některé předměty se měří dobře, jiné hůř, na šikmé plochy se zvuk odráží jinam a hodnoty občas trochu poskakují.
V článku si ukážeme, jak HC-SR04 funguje, jak ho zapojit k Arduinu, jak napsat jednoduchý program a na co si dát při měření pozor.

Pokračování textu Měření vzdálenosti s Arduinem: ultrazvukový dálkoměr HC-SR04

Radioaktivní proudový motor ve Vojenském muzeu Králíky

Dnes jsme si udělali výlet do Vojenského muzea Králíky. Kromě běžného prohlížení vystavené techniky jsem si s sebou vzal také dozimetr Radiacode. Doufal jsem, že mezi starými vojenskými předměty narazím alespoň na nějaký přístroj nebo stupnici se zvýšenou radioaktivitou.

Dlouhou dobu se ale vůbec nic nedělo. Všechny exponáty, ke kterým jsem se mohl běžně přiblížit, vykazovaly pouze obvyklé radiační pozadí. Pomalu jsem se smiřoval s tím, že tentokrát žádný zajímavý nález nebude.

Lockheed P-80A Shooting Star za letu. Tento typ letounu poháněl proudový motor General Electric-Allison J33. Zdroj fotografie: U.S. Air Force, Wikimedia Commons – public domain.
Pokračování textu Radioaktivní proudový motor ve Vojenském muzeu Králíky

Radioaktivní letecké přístroje v Orlickém muzeu v Chocni

Při dnešním výletu jsme navštívili Orlické muzeum v Chocni. Muzeum sídlí v budově choceňského zámku a jeho pracovníci se starají o více než 14 000 sbírkových předmětů. Kromě krátkodobých výstav zde najdeme několik stálých expozic zaměřených převážně na historii a přírodu zdejšího regionu.

Prošli jsme si historickou a archeologickou expozici s nálezy z Chocně a okolí, včetně předmětů z doby bronzové. V paleontologické části nás nejvíc zaujaly mamutí stoličky a kly, doplněné pozůstatky dalších pravěkých zvířat nalezených převážně v okolí Běstovic.

V geologické expozici nás zaujaly místní horniny, zkameněliny a hlavně téměř kompletní zkamenělá ryba druhu Halec sternbergi z doby, kdy bylo Choceňsko zaplavené křídovým mořem. Potom jsme navštívili expozici cihlářství s ukázkami cihel z okolních měst a obcí, z nichž mnohé nesou vyražené značky nebo iniciály výrobců.

To nejzajímavější z pohledu radiace na nás ale čekalo až v letecké expozici.

Kokpit kluzáku VT-116 Orlík II
Pokračování textu Radioaktivní letecké přístroje v Orlickém muzeu v Chocni