Rubrika: Elektronika

Digitální teplotní čidlo DS18B20 je taková malá klasika mezi Arduino senzory. Není to žádná novinka, ale pořád se používá hodně často, protože je jednoduché, levné a připojuje se jen přes jednu datovou linku.

Mám tu dvě varianty. Jednu obyčejnou v pouzdru TO-92, která vypadá jako malý tranzistor, a druhou vodotěsnou variantu v kovové sondě na kabelu. Obě uvnitř fungují stejně, ale každá se hodí na trochu jiné použití.

V článku ukážu základní zapojení, rozdíly mezi pouzdry, klasické i parazitní napájení a přidám několik testovacích programů. Jeden bude používat pevně zadanou adresu čidla, druhý si čidlo najde automaticky a třetí bude jednoduchý 1-Wire scanner, který vypíše nalezená čidla i s adresou a teplotou.

Motorů a pohonů existuje spousta. Některé se jen točí, jiné potřebují složité řízení a u některých musíme řešit přesné počítání kroků. Servo je proti tomu docela příjemná součástka. Neříkáme mu totiž jen „toč se“, ale rovnou „natoč se sem“.

Právě proto jsou serva oblíbená v modelářství, robotice, jednoduchých mechanických projektech a různých bastlících pokusech. Hodí se všude tam, kde potřebujeme něco pootočit do určité polohy. Třeba klapku, páčku, ukazatel, ručičku, zámek, přepínač nebo malý mechanický mechanismus.

V článku se podíváme na to, co servo vlastně je, jak funguje, jak ho připojit k Arduinu a na co si dát pozor, aby se místo hezkého pohybu nedostavilo jen cukání, bzučení a resetování desky.

Otočný ovladač zná asi každý. Najdeme ho na rádiích, zesilovačích, měřicích přístrojích, 3D tiskárnách nebo v různých menu elektronických zařízení. Na první pohled může rotační enkodér vypadat trochu jako obyčejný potenciometr, ale funguje úplně jinak.

Potenciometr má začátek, konec a podle natočení mění odpor. Rotační enkodér se může otáčet stále dokola a neposílá Arduinu přímo žádnou analogovou hodnotu. Místo toho při otáčení vytváří impulzy, ze kterých si Arduino dokáže spočítat, jestli se ovladačem otáčí doprava nebo doleva.

V tomto článku se podíváme na jednoduchý mechanický rotační enkodér s integrovaným tlačítkem. Nebude to hotový modul na DPS, ale samotná součástka. To je důležité, protože takový enkodér nemá vývody VCC, GND, CLK, DT a SW jako hotové moduly. Má jen kontakty samotného enkodéru a zvlášť kontakty tlačítka.

Senzorů a modulů pro Arduino existuje opravdu hodně. Některé měří teplotu, jiné vlhkost, světlo, tlak nebo vzdálenost. Tentokrát se podíváme na modul INA219, který slouží k měření napětí, proudu a výkonu.

Na první pohled je to malý nenápadný modul s několika piny, ale pro různé pokusy je hodně užitečný. Díky němu můžeme zjistit, kolik proudu odebírá LED pásek, motor, Arduino projekt, malý solární panel nebo třeba zařízení napájené z baterie.

Velká výhoda INA219 je v tom, že neposílá do Arduina jen nějakou neurčitou analogovou hodnotu. Komunikuje přes sběrnici I2C a hodnoty dostaneme rovnou jako napětí, proud a výkon. Pro začátečníka je to tedy docela jednoduchý způsob, jak si začít hrát s měřením spotřeby.

V článku si ukážeme, co modul INA219 umí, jak se zapojuje, proč se musí připojit do série se zátěží a jak si naměřené hodnoty zobrazit v Arduino IDE.

Senzorů pro Arduino existuje spousta. Některé měří teplotu, jiné vlhkost, tlak, proud, napětí nebo třeba vzdálenost. Tentokrát se podíváme na senzor VEML7700, který slouží k měření intenzity okolního světla.

Na první pohled je to malý a nenápadný modul, ale pro různé pokusy je docela zajímavý. Na rozdíl od obyčejného fotorezistoru nevrací jen neurčitou hodnotu typu „víc světla / míň světla“, ale umí pracovat přímo s hodnotou v luxech. Díky tomu se dají naměřené hodnoty mnohem lépe porovnávat.

V článku si ukážeme, co VEML7700 vlastně měří, jak ho připojit k Arduinu, jak nainstalovat knihovnu a jak z něj dostat první hodnoty. Přidám i několik jednoduchých praktických příkladů, které se dají snadno upravit pro vlastní projekty.